Právě se rozednívalo,
a sluneční záře zalila vše kolem.
Co dosud temný šat svůj mívalo,
zřetelné bylo lesem, polem.
Pohasla světla nočních měst,
návratem k obrazu dennímu.
Ve spletitých trasách jejich cest,
k životu práce a hernímu.
Člověk probuzen tak k novým dějům,
nadějím, také starostem.
Ta krajina společný dům,
v níž málokdo nezvaným hostem.
Každý obsazuje svoje místo,
a rozvíjí další plány.
Byť na žádné pozici není jisto,
kde záleží na tom, jak věci jsou dány.
Lesy, obce, pole, města,
obytná naše krajina.
Života úděl i siesta,
ve hvězdách se najde ještě jiná?
PeopleSTAR (0 hodnocení)