Někdo stále tě hostí,
a provází životem.
Skrápí slzou i potem,
určuje tvé přednosti.
Přidává plynu, brzdí,
táhne nahoru, dolů.
Od pólu vede k pólu,
i myslí na tvé hrsti.
Nabádá, též varuje,
avšak přestupy trestá.
Co obnošená vesta,
přestrojí, dál tvaruje.
Život v stálé milosti,
darem tvého příznaku.
Ve slunci, jak za mraků,
v proměnlivé hybnosti.
A odkud, že ta milost,
darování života?
To ta tajná porota,
zkoumající i lítost.
PeopleSTAR (1 hodnocení)