V neděli jsem ráno vstal

V neděli jsem ráno vstal,
polévku k snídani si dal.
K tomu topinku se česnekem,
také se sýrem a kečupem.

Pak jsem si šlágr pustil,
bych myšlenky své vyčistil.
Zrovna tam Peterkoj hráli,
Kájínkovy slzy zpívali.

Pak jsem si oblečení vzal,
na sebe to navlíkal.
Do hospody je čas jíti,
u pivečka poklábositi.

Abych dobře vytrávil,
a oběd dobře strávil.
K obědu jsem řízek měl,
v hořčice se odležel.

Odležel se hodinu,
byl tak v jednu hodinu.
Byl to ale stehení,
chuťově to neni není.

Pak jsem šel do nonstopu,
popřál jsem k Novému roku.
Sestřenici co tam točí,
ta má také hnědé oči.

Křížek ten tam také seděl,
desítečku popíjel.
Já jsem si dal jedenáctku,
položeno na tácku.

Dal jsem si jen jedno,
to mě na nohy zvedlo.
Abych mohl domů jíti,
musel jsem si odskočiti.

To ale až na cestě,
běžel jsem metrů dvě stě.
Pak jsem musel ale k zemi,
na záchod jít nezbývalo mi.

Tak jsem si tam sedl,
potřebu jsem vykonal.
Pak jsem se za zvedl,
a zase dál utíkal.

Potkal jsem i pana Páva,
co studuje v Plzni práva.
Teď prý taky na záchod chtěl,
do kalhot už si to pouštěl.

Než doběhl kontejneru,
byl rázem v průseru.
Z kalhot už mu teklo lejno,
jemu to už bylo jedno.

Tak jsem na harmoniky došel,
Láďa Merlů tam seděl.
Dali jsme si zelený,
pro mě to moc není.,

Ona je ale mentolová,
ta mi dobře udělá.
Dám si jen dvě štamprličky,
taky mám dvě nožičky.

Pak jdu domů do kopce,
musím běžet prudce.
Abych se zas neudělal,
než bych domů dobelhal.

Neděle je krásný den,
je jen jednou za týden.
Sobota je ještě lepší,
přijde mi však kratší.
Pátek ten je ze všech nej,
když furt nejsem zaneprázděnej.