Nahradit se sám sebou,
obnovou funkcí těla.
Jako i svou potřebou,
by duše dál dospěla.
Co vše ta jen ukrývá,
jak málo o ní víme.
Každá proměna zřivá,
vždy i něco stavíme.
Člověk sobě tajemstvím,
vězněn vlastním příbytkem.
Ale také bohatstvím,
s odpadem a zbytkem.
V touze žít stále více,
a překonat sám sebe.
Říká jeho pozice,
o tom, co chybí z nebe.
obnovou funkcí těla.
Jako i svou potřebou,
by duše dál dospěla.
Co vše ta jen ukrývá,
jak málo o ní víme.
Každá proměna zřivá,
vždy i něco stavíme.
Člověk sobě tajemstvím,
vězněn vlastním příbytkem.
Ale také bohatstvím,
s odpadem a zbytkem.
V touze žít stále více,
a překonat sám sebe.
Říká jeho pozice,
o tom, co chybí z nebe.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva