Nahradit se sám sebou,
obnovou funkcí těla.
Jako i svou potřebou,
by duše dál dospěla.
Co vše ta jen ukrývá,
jak málo o ní víme.
Každá proměna zřivá,
vždy i něco stavíme.
Člověk sobě tajemstvím,
vězněn vlastním příbytkem.
Ale také bohatstvím,
s odpadem a zbytkem.
V touze žít stále více,
a překonat sám sebe.
Říká jeho pozice,
o tom, co chybí z nebe.
obnovou funkcí těla.
Jako i svou potřebou,
by duše dál dospěla.
Co vše ta jen ukrývá,
jak málo o ní víme.
Každá proměna zřivá,
vždy i něco stavíme.
Člověk sobě tajemstvím,
vězněn vlastním příbytkem.
Ale také bohatstvím,
s odpadem a zbytkem.
V touze žít stále více,
a překonat sám sebe.
Říká jeho pozice,
o tom, co chybí z nebe.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva