Vánice, že by vlci zabloudili!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva