Vážu pestrou kytici,
z vonných, prostých květů.
Vzpřímených, sklonem nících,
jen, co tvarů je tu!
Z těch, teprve v rozpuku,
plně rozvitých,
jimž podávám ruku,
i těch dožitých.
Vážu pestrou kytici,
i ze smolných vzletů.
Ronící pryskyřici,
hájících se světů.
z vonných, prostých květů.
Vzpřímených, sklonem nících,
jen, co tvarů je tu!
Z těch, teprve v rozpuku,
plně rozvitých,
jimž podávám ruku,
i těch dožitých.
Vážu pestrou kytici,
i ze smolných vzletů.
Ronící pryskyřici,
hájících se světů.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva