Vážu pestrou kytici,
z vonných, prostých květů.
Vzpřímených, sklonem nících,
jen, co tvarů je tu!
Z těch, teprve v rozpuku,
plně rozvitých,
jimž podávám ruku,
i těch dožitých.
Vážu pestrou kytici,
i ze smolných vzletů.
Ronící pryskyřici,
hájících se světů.
z vonných, prostých květů.
Vzpřímených, sklonem nících,
jen, co tvarů je tu!
Z těch, teprve v rozpuku,
plně rozvitých,
jimž podávám ruku,
i těch dožitých.
Vážu pestrou kytici,
i ze smolných vzletů.
Ronící pryskyřici,
hájících se světů.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva