Dneska končím,
brzo vstávám.
Ještě polštář,
nastřesávám.
Pak si lehnu,
zavřu oči.
Vůbec se nehnu,
i když svět se točí.
Když neusnu,
budu bez snů.
Pak budu usínat,
až bude písemku psát.
Zhasnu světýlko,
vypnu televizi.
Pod peřinkou,
snadno zmizím.
Když si myslím,
na svou milou.
Usne se mi lépe,
na to našem světě.
Ona bydlí nedaleko,
od nádraží je to blízko.
Louka je tam rozlehlá,
zrovna včera si tam lehla.
Potom klíště dostala,
zrovna rovnou do stehna.
Já jsem tam byl hned,
nohu jsem nadzved.
Abych na to viděl,
toho neřáda.
Vzal jsem na jitrocel,
to byla paráda.
Klíště se tam uchytilo,
ona zase mohla žíti.
Moch jí to pomohlo,
na jitrocel klíště vytočiti.
Pak jsem pusu dostal,
to jsem ale nečekal.
Spíš jsem čekal kopačky,
jako tenkrát od Kačky.
S tou jsem chodil před rokem,
měla jizvu na okem.
To prý měla z operace,
ta nebyla žádná legrace.
Jako malá,
ráda si hrála.
Všechno brala do pusy,
i ty špinavé prsty.
PeopleSTAR (4 hodnocení)