VERŠOTEPEC

Verše dobře tepati,
v rytmu slovem klepati.
I slůvka něhy šeptati,
a jinými třeba re(de)ptati.

Ráno vstal po těžké noci,
s náladou svou nevalnou.
Z jaké to probíral se moci,
myšlenkou v hlavě kalnou?

Byl to jen snový přelud,
vždyť na to se neumírá.
Rozplynul se obraz oblud,
jako učení všehomíra.

Přichází pak plodný den,
po očistě závitů.
Kdepak je ten noční sen,
ve slunečním svitu?

Přichází nová naděje,
a pookřání na duši.
Co nového se vůkol děje,
vše jak patří se a sluší.

Očistná to hygiena,
sepětí s naším vědomím.
Avšak i ta snová hyena,
kouskem srdce mým.

Po dramatické noci,
přichází tak krásný den.
Zalitý sluneční mocí,
co více si přáti jen.

Verše dobře tepati,
v rytmu slovem klepati.
Leccos se i může zdáti,
lépe s humorem to bráti.