Jen na chvíli se zastavím,
bych nabrala nových sil,
ráda s horaly rozprávím,
v životě není krásnějších chvil.
Z kopců slyším jódlování,
u srdíčka mě to zahřeje,
mrak přiletí znenadání,
proč počasí nám nepřeje?
Tolik krás je kolem nás,
být malířem, vezmu paletu
a zatím kolem ubíhá čas,
tanec větru, přirovnám k baletu.
Podzim je tu vždycky krásný,
teplými barvami přímo hýří,
oslavit bych jej chtěla básní,
už odlétlo dávno pampelišek chmýří.
I podzim pomalu se loučí,
vrcholky zdobí bílé čepice,
pro mně ta krásná scenérie končí,
nade mnou září, hvězd tisíce.
Loučím se s vesničkou pod horami,
ale zůstanou mi krásné vzpomínky,
malé kopce, jsou velkým dcerami,
teď na památku, odvážím si tři bílé kamínky.
PeopleSTAR (8 hodnocení)