Tam na té Větrné hoře,
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
LISTOPAD JE JAK VŠICHNI MUŽI - Zdeněk Janík
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva