Tam na té Větrné hoře,
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zmrznul i tvůj úsměv
Tak rád jsem poslouchal ten tvůj zvonivý smích. I rád jsem tobě naslouchal, vše ...
Pro moji Valentýnku
Ještě růže na zahradě nevykvetly, ale to přece vůbec nevadí. Pamatuješ, kdy se n...
APOLENKA
Ty jsi moje Apolena, dostalas mě na kolena. Dnes o ruku tě prosím, jen tebe v sr...
Tak rád jsem poslouchal ten tvůj zvonivý smích. I rád jsem tobě naslouchal, vše ...
Pro moji Valentýnku
Ještě růže na zahradě nevykvetly, ale to přece vůbec nevadí. Pamatuješ, kdy se n...
APOLENKA
Ty jsi moje Apolena, dostalas mě na kolena. Dnes o ruku tě prosím, jen tebe v sr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva