Tam na té Větrné hoře,
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva