Tam na té Větrné hoře,
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
svůj domov vítr má.
Ten nezná, co je hoře
a večer si v klidu usíná.
Ale i rozzlobit se dovede,
pak s nikým nezná slitování,
svou sílu i rád předvede,
před ním se ani příroda neubrání.
Někdy zase jenom vlasy hladí,
občas roztomilý bývá,
ale vlastnosti lidí - ty mu vadí,
své rozzlobení těžko skrývá.
Ale i lidé se mohou polepšit
a on v to pevně věří.
Musí se ze zášti a zloby vyléčit,
pak se se svou radostí - rád svěří.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva