Byla jednou jedna bílá víla,
milá a ve studánce se myla.
Tam snila, také vodu z ní pila,
bílým závojem se pyšnila.
Když však svůj obraz v ní spatřila,
jak nad studánku se naklonila,
hlava se jí zatočila,
padla v ni, jak zradila ji síla.
Byla to jen pohádková víla,
ta z paprsků měsíčního svitu,
jenž vstoupil do oblačného krytu,
když hodina půlnoční odbila.
I smutno jí bylo v těch oblacích,
a pláčem skropila svou studánku.
Potom se uložila ke spánku,
s ránem pak do slunečních obrací.
milá a ve studánce se myla.
Tam snila, také vodu z ní pila,
bílým závojem se pyšnila.
Když však svůj obraz v ní spatřila,
jak nad studánku se naklonila,
hlava se jí zatočila,
padla v ni, jak zradila ji síla.
Byla to jen pohádková víla,
ta z paprsků měsíčního svitu,
jenž vstoupil do oblačného krytu,
když hodina půlnoční odbila.
I smutno jí bylo v těch oblacích,
a pláčem skropila svou studánku.
Potom se uložila ke spánku,
s ránem pak do slunečních obrací.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kdo jsme my lidé
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
Dilema
Proč jsi stále tak upjatý, odvaž se a buď jak svatý. Ano, volit z těchto dvou c...
Básně číst
Nevím, nejsem si ničím jist číst list, svým lesem s jehličím. Cizí líčí vlastní...
Kdo jsme my lidé snem v písni to naše zázemí vlídné kde plaše zní co zdá se mi? ...
Dilema
Proč jsi stále tak upjatý, odvaž se a buď jak svatý. Ano, volit z těchto dvou c...
Básně číst
Nevím, nejsem si ničím jist číst list, svým lesem s jehličím. Cizí líčí vlastní...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva