Vina,láska a smrt

Je teplá jarní noc,
já mám ten divný pocit,
že toho nemám moc,
mám jen ten zvláštní cit.

Ten podivný cit viny,
co ve mně odpočívá,
byla to tehdy noc plná brzské kocoviny,
ale to mě neomlouvá.

Když jsem tu holku viděl napoprvé,
měl jsem zvláštní pocit,
možná tušení zlé.

Byla jako světlo,
světlo ve tmě,
plno citů vykvetlo,
ona milovala mě.

Byl tu však problém jiný,
láska neopětová,
říkám vám lidi,
ona za to nemohla.

Byl normální den,
jako každý jiný,
myslím že byl leden,
ale nejsem si tím jistý.

Seděl jsem v lavici,
a něco kreslil,
a myslel na ní,
na svou Alici.

Ozvalo se ťukání,
takové lehké,
následuje do smrti pykání,
to bude těžké.

Učitelka řekla něco jako:
,,Ahoj co potřebuješ,dívenko?!"
Otočil jsem se směrem ke dveřím,
a tam stála ona,
holka dvou tváří.

Tu druhou tvář jsem neznal,
neměl o ní ponětí,
proto jsem se nechystal,
tomu tabránit.

Ona nic neřekla,
jen k oknu přistoupila,
podívala se na mě
a vyskočila.

Běžel jsem k oknu,
tak rychle jako nikdy,
myslel jsem že se jí dotknu,
ale nikoliv.

Měl jsem pocit,
že padá strašně dlouho,
a najednou jsem se ocit,
topený v tom citu viny.

Měl jsem chuť skočit za ní,
nebo já vlastně nevím.
Jen jsem jí chtěl život zachránit,
a sebe zabít.

Když dopadla na zem,
ještě chvilku žila,
poslední svojí silou,
mi obálku dala.

V obálce stálo toto:
Milovala jsem tě,
ale Ty mě ne,
možná jsem ti chtěla ukázat
zač je toho loket,
ale možná jsem si uvědomila,
že když nemůžu mít Tebe,
nechci nic jiného,
už jsem se vzdala věcí,
i svých kamarádů,
nestačilo mi však k věčnému klidu.
Už se těším,
až se shledáme,
je mi jedno kde,
já mám totiž nebe,
všude kde jsi Ty.

Nemohl jsem jíst,
ani spát,
a kdyby to šlo,
přestal bych dýchat.

Každý večer jsem se k ní modlil,
a přísáhám,
že měl jsem pocit,
že ona odpovídá.

Už jsem nemohl žít,
s tak hroznou vinou,
měl jsem řešení,
jak s tímto seknout.

Žádný dopis jsem nepsal,
jen poslední modlidba:
,,Už jdu si k tobě lásko,
odbije jen hodina.

Chtěl jsem umřít stejně jako ona,
však neubránil jsem se posledním slovám,
,,Jdu si pro tebe má lásko,
miloval jsem tě,
však neuvědomil jsem si to včas,
ale už jdu k tobě.

A tak jsem skočil,
pomalu padal,
jen abych se,
se svou láskou shledal.