Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Blíží se vidění
Od nevidím do nevidím. S prací mezi tím se vrací k mezím svým a vzhlíží sen k tř...
Zmatek zkratek
Samá zkratka, známá na vztek, zkrátka poznatek. Ale stratég zná lék, znale znak ...
Mnoho toho
Koho, čeho, čim i jak, touhou, něhou či jinak? Souhrou všeho, zní vina toho, s ...
Od nevidím do nevidím. S prací mezi tím se vrací k mezím svým a vzhlíží sen k tř...
Zmatek zkratek
Samá zkratka, známá na vztek, zkrátka poznatek. Ale stratég zná lék, znale znak ...
Mnoho toho
Koho, čeho, čim i jak, touhou, něhou či jinak? Souhrou všeho, zní vina toho, s ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva