Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z osy
Kdo jsi kde jsi kdy jsi čím jsi jsi-li si jistý misí čistý kdosi kdesi kdysi v...
Prach jsi a v prach se obrátíš
Dejte už s tím pokoj, krach naní prach, to jen prachy se odvrátí v postrach. Bý...
Věci třecí
Všechny vdechneš v kleci třecí a vydechneš, jak právě dýcháš hlavně, smícháš tak...
Kdo jsi kde jsi kdy jsi čím jsi jsi-li si jistý misí čistý kdosi kdesi kdysi v...
Prach jsi a v prach se obrátíš
Dejte už s tím pokoj, krach naní prach, to jen prachy se odvrátí v postrach. Bý...
Věci třecí
Všechny vdechneš v kleci třecí a vydechneš, jak právě dýcháš hlavně, smícháš tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva