Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kavčí hry
V hejnech tu kavky vzlétají, krouží a zase sedají, stejné dávky množí, zdá se. ...
V obrátkách
Milé i nemilé chvíle, v soutěživé síle hasnou, dříve tak svou jasnozřivé. Když ...
Stafáž
Kam máš z úst namířeno, v blamáž na usmířenou? Pád s tebou, nebo nápad pod či s...
V hejnech tu kavky vzlétají, krouží a zase sedají, stejné dávky množí, zdá se. ...
V obrátkách
Milé i nemilé chvíle, v soutěživé síle hasnou, dříve tak svou jasnozřivé. Když ...
Stafáž
Kam máš z úst namířeno, v blamáž na usmířenou? Pád s tebou, nebo nápad pod či s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva