Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z roční točny
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
Na vlnách
Na vlnách snaha, plná děje, drahá ta se zdráhá a chvěje. V bavlnách blaha sílí,...
V obličeji obyčejný, oči stočí, co s čím sloučí. V ústech úspěch, pro vzdech o ...
- Tam -
A kam je to, větou jen tou v klam jetou? Kabát nazvat "nápad na pád" a chápat k...
Na vlnách
Na vlnách snaha, plná děje, drahá ta se zdráhá a chvěje. V bavlnách blaha sílí,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva