Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Mnoho toho
Koho, čeho, čim i jak, touhou, něhou či jinak? Souhrou všeho, zní vina toho, s ...
+ a -
Utrpení sbližují, ale bojíme se jich a hojíme sen z nich spíš v úprk ve zněních ...
Pro radost, zlost a ctnost
Pro radost Zlost nezvaný host, takzvaný most pro žádost o radost. Pro zlost R...
Koho, čeho, čim i jak, touhou, něhou či jinak? Souhrou všeho, zní vina toho, s ...
+ a -
Utrpení sbližují, ale bojíme se jich a hojíme sen z nich spíš v úprk ve zněních ...
Pro radost, zlost a ctnost
Pro radost Zlost nezvaný host, takzvaný most pro žádost o radost. Pro zlost R...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva