Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
V soukolí sloky
Stroj na tvorbu veršů, spoj má volbu, kde šum. Čistí, pleje svou si, čísi zde j...
Nápad
Máš-li nápad ne na pád krášli základ změna vklad. Těžší nežli lze chápat řeš i...
Začátek začátků
Kolik těch pak život načte i jejich konců ke konci. V rolích přepad vývod hráče...
Stroj na tvorbu veršů, spoj má volbu, kde šum. Čistí, pleje svou si, čísi zde j...
Nápad
Máš-li nápad ne na pád krášli základ změna vklad. Těžší nežli lze chápat řeš i...
Začátek začátků
Kolik těch pak život načte i jejich konců ke konci. V rolích přepad vývod hráče...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva