Seděl a do okna hleděl,
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
oslepen sluneční září.
Potom vstal, i jakoby spal,
paměť, myšlenku svou maří.
Stále jen, se něčeho bál,
ale čeho, to nevěděl.
Pocit nejistoty věčné,
proměny té bezděčné.
Řeky proud, ten hybný stav,
víry zrady, zátoky.
Hladina klidu, náhlý splav,
také i zpěvné sloky.
Opět seděl, v okno hleděl,
slunce pak již v jiném sklonu.
V hlavě srovnal si, ten předěl,
do smírnějšího tónu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva