Víš

Nemám bohatý rodiče,
ani život z učebnice.
Vychovávala mě máma,
fotra nahrazovala ulice.
Na tisíckrát souzený,
jenže bez komplice!
Tolikrát jsem slyšel,
jaký otec, tak takový je syn!
No kdyby jsem byl jako on,
tak jsem pěkný zkurvysyn!
Nesnáším když slyším,
"nevážíš si otce, ani svojí matky"!
Zmrdi držte huby,
nevíte co bylo pár let zpátky!
Když vedu konverzaci s matkou,
často končí hádkou!
Ale ničí mě,
když její tvář slzy spláchnou!
Často mě prosí,
ať nechám svoje ego!
Jenže pustit ho k vodě,
by znamenalo zabít ve mě všechno!


NEMĚLI JSME TO LEHKÝ,
ALE POŘÁD JSME TADY!
AŤ UŽ SE DĚJE COKOLIV,
POŘÁD MĚ MÁŠ, ZA SVÝMI ZÁDY!
JSI JEDNA Z MILIONU OSOB,
KTERÁ RESPEKTUJE MOJE VADY!
A ŘEKNI TO I BRATRŮM,
AŤ JSTE KDEKOLIV, JSEM TAM S VÁMI!


Víš, že si nedám říct,
dokud na hubu nepadnu!
Vím, že ať jsem v píči jakkoliv,
tak neuhneš na stranu!
A že ať se děje cokoliv,
tak, že tvým synem zůstanu!
Když jsem měl výbuchy vzteku,
pořád jsi stála za mnou.
I když si dobře věděla,
že se mnou nejde hnout!
Když jsem se teď vrátil,
víš jak jsem byl zničenej!
Objala si mě,
že znáš tíhu toho břemene!
Řekla si ať jdu dál,
že jinudy cesta nevede!
Takže i když budu od hoven,
nedáš ode mě ruce pryč!
Řekneš že jsem tvůj
a neřekneš mi zmiz!
Díky za ten pocit, že vím kam patřím
a necítím se jenom jako kýč!

NEMĚLI JSME TO LEHKÝ,
ALE POŘÁD JSME TADY!
AŤ UŽ SE DĚJE COKOLIV,
POŘÁD MĚ MÁŠ, ZA SVÝMI ZÁDY!
JSI JEDNA Z MILIONU OSOB,
KTERÁ RESPEKTUJE MOJE VADY!
A ŘEKNI TO I BRATRŮM,
AŤ JSTE KDEKOLIV, JSEM TAM S VÁMI!