Vítr - Emily Dickinsonová
Ze všeho znění kolem mne
nic mě tak nevzruší
jako ten starý nápěv beze slov,
když větve stromů rozzvučí.
To vítr letí, jako ruka je
a prsty nebe pročesá,
pak s chvěním snese melodie k nám,
jen bozi slyší je a já.
Když vichry kolem v sboru točí se,
na dveře buší rytmem not
a ptáci vzlétnou, vytvořit
jim orchestrální doprovod,
za toho prosím stromy o milost,
může-li kdo tak proklet být,
že pro něj tato píseň slavnostní
nezněla nikdy ve větvích,
kdy jak by karavana znění,
jež v pouštích nebe šla,
se roztrhla — a už tu není,
neb spjala se a zmizela
v bezešvém sjednocení.
PeopleSTAR (0 hodnocení)