Vítr si hvízdá v korunách stromů,
češe i klasy obilí.
Brouká si tichou, jemnou píseň,
stébla trávy jakoby tančily.
Vyhrává na zvony ve zvonici,
umí přivolat oblaka,
mnohé z nás zpět k teplu krbu naláká.
Jednou si zpívá, jindy naříká,
možná i tajně slzy polyká.
Umí jemný a něžný být,
však silou svou i vlny na moři rozbouřit…
PeopleSTAR (0 hodnocení)