Vítr si hvízdá v korunách stromů,
češe i klasy obilí.
Brouká si tichou, jemnou píseň,
stébla trávy jakoby tančily.
Vyhrává na zvony ve zvonici,
umí přivolat oblaka,
mnohé z nás zpět k teplu krbu naláká.
Jednou si zpívá, jindy naříká,
možná i tajně slzy polyká.
Umí jemný a něžný být,
však silou svou i vlny na moři rozbouřit…
češe i klasy obilí.
Brouká si tichou, jemnou píseň,
stébla trávy jakoby tančily.
Vyhrává na zvony ve zvonici,
umí přivolat oblaka,
mnohé z nás zpět k teplu krbu naláká.
Jednou si zpívá, jindy naříká,
možná i tajně slzy polyká.
Umí jemný a něžný být,
však silou svou i vlny na moři rozbouřit…
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Duše - Jana Zupko
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
Kukačky - Jaroslav Vrchlický
Kukačky, kde pestrá mez, vroubí polní stezky lem, skřivan jásá jeden ples, rosou...
Kdo se bojí je člověkem Lidská vlastnost lehká Jako snílek v horizontu dalekém K...
Zrcadlo v katedrále - Ola Hájková
V zrcadle hledám sebe samu, půjde o cestu směrem zpět. V opuštěnosti šera chrámu...
Kukačky - Jaroslav Vrchlický
Kukačky, kde pestrá mez, vroubí polní stezky lem, skřivan jásá jeden ples, rosou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva