Vítr už ztich, prach voní,
květy vadnou.
Měla bych vstávat, ale nač?
Věci tu jsou - a on, on tady není.
Chci promluvit a spustím pláč.
V Šuansi prý je dosud krásné jaro.
Smět se tam v loďce projíždět!
Jenom mám strach, zda by ta lehká loďka
unesla tíhu všech těch běd.
květy vadnou.
Měla bych vstávat, ale nač?
Věci tu jsou - a on, on tady není.
Chci promluvit a spustím pláč.
V Šuansi prý je dosud krásné jaro.
Smět se tam v loďce projíždět!
Jenom mám strach, zda by ta lehká loďka
unesla tíhu všech těch běd.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva