Vítr už ztich, prach voní,
květy vadnou.
Měla bych vstávat, ale nač?
Věci tu jsou - a on, on tady není.
Chci promluvit a spustím pláč.
V Šuansi prý je dosud krásné jaro.
Smět se tam v loďce projíždět!
Jenom mám strach, zda by ta lehká loďka
unesla tíhu všech těch běd.
květy vadnou.
Měla bych vstávat, ale nač?
Věci tu jsou - a on, on tady není.
Chci promluvit a spustím pláč.
V Šuansi prý je dosud krásné jaro.
Smět se tam v loďce projíždět!
Jenom mám strach, zda by ta lehká loďka
unesla tíhu všech těch běd.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva