Poslouchám na skalách příboj,
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NÁPIS - Vítězslav Nezval
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
Kolik jsem vypsal tužek, kolik jsem zmuchlal lůžek, letím, ač nejsem pták, sám n...
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva