Poslouchám na skalách příboj,
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEVELIKÁ CESTA - Cabinet satyrique /1660/
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
Vyjela paní do přírody, vyjela s milým v kočáře a on už v městě chystal svody, b...
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva