Poslouchám na skalách příboj,
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva