Poslouchám na skalách příboj,
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
počítám vlny, jak jdou.
Stoupá jich z hlubiny tolik,
že najde zde každý tu svou.
Hodíš tam dolů své srdce,
ryba je pohltí.
Moře je dálka a láska,
nic, zapomenutí.
Moře je šedivá plachta,
jež tiše tě přikryje -
Je člověk kde, jenž tě tak tiše¨
políbí, zabije?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NAROZENÍ KRISTOVO - K. J. ERBEN
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva