Vnoučatům!

Pamatujete si, jak rádi,
poslouchali jste moji pohádku?
Dnes přednější jsou kamarádi
a já pohádek mám, pěknou hromádku.

Ale vy už nechcete žádné poslouchat,
teď pohádku sami budete žít
a rádi hlasu svého srdce naslouchat,
by šťastni jste byli, musíte štěstí mít.

A já vám jej z celého srdce přeji,
jste pro mě to nejdražší, co mám,
vzpomínky na vás u srdíčka hřejí,
budete-li radu potřebovat - tak vám ji dám.

Nikdy nezapomenu na krásné chvíle,
co s vámi jsem mohla prožít,
až jednou budete vzdáleni míle,
nechte vzpomínky na dětství ožít.

Ten život není tak jednoduchý,
jak se zprvu vždycky zdá,
když jím člověk propluje - je na to hrdý,
ale ať se špatných myšlenek vzdá.

Pak poznáte, že stojí za to!
Něha, láska a porozumění,
má větší cenu než všechno zlato
a vyhněte se každému nedorozumění.

Přeji šťastnou plavbu životem,
by propluli jste šťastně všechny bouře,
láska je tím největším klenotem,
bez ní na světě, bylo by jen hůře.