Stromy míhají se kolem,
nějak tu krásu nevnímám,
přemýšlím nad svým bolem,
na krásné chvíle vzpomínám.
Co na mě čeká, na konci cesty?
Proč se ze života nemohu radovat?
Za co přicházejí jenom tresty?
Skřítci začínají, na poplach bubnovat.
Zastavím se, nevím, zda jít dál,
s mým trápením mi nepomohou,
jakoby i zlý satan se mi smál,
i kdyby chtěli - satana nepřemohou.
Sama se svým bolem putuji,
neznámým, smutným krajem,
svému štěstí se tak vzdaluji,
proč si se svým osudem, stále hrajem!
Až najdu ten střípek štěstí,
vrátím se ze svých cest,
z nich odstraním všechno klestí
a na bedrech, nebudu už tíhu nést.
nějak tu krásu nevnímám,
přemýšlím nad svým bolem,
na krásné chvíle vzpomínám.
Co na mě čeká, na konci cesty?
Proč se ze života nemohu radovat?
Za co přicházejí jenom tresty?
Skřítci začínají, na poplach bubnovat.
Zastavím se, nevím, zda jít dál,
s mým trápením mi nepomohou,
jakoby i zlý satan se mi smál,
i kdyby chtěli - satana nepřemohou.
Sama se svým bolem putuji,
neznámým, smutným krajem,
svému štěstí se tak vzdaluji,
proč si se svým osudem, stále hrajem!
Až najdu ten střípek štěstí,
vrátím se ze svých cest,
z nich odstraním všechno klestí
a na bedrech, nebudu už tíhu nést.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva