Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tichá voda
Padla kosa na kámen, rozbila ho na ámen. Potoka to jen pramen, břehy mele, spous...
- Věz -
Vzhlédni, jak pří viděl ses, ale až budeš vítěz. Dále pak též zvaž i čest, shléd...
Ke dni
Den za dnem zní ode zdí, ten poslední je přední. Byť jen všední pohled s ním, v...
Padla kosa na kámen, rozbila ho na ámen. Potoka to jen pramen, břehy mele, spous...
- Věz -
Vzhlédni, jak pří viděl ses, ale až budeš vítěz. Dále pak též zvaž i čest, shléd...
Ke dni
Den za dnem zní ode zdí, ten poslední je přední. Byť jen všední pohled s ním, v...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva