Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jémine
Co jen víme o své vině, to jiné, co se promine, i to, čeho se bojíme, to skryto,...
K nebi o zemi
Co se mi jen změní vjemy, se zpěvy, děním ve škleby. Jednou to či ono své ví, v...
Máj - inspirace Májem K.H.Máchy
Slunce ke spánku se klonilo, v oblacích kouzel a červánků. Byl první máj, večer ...
Co jen víme o své vině, to jiné, co se promine, i to, čeho se bojíme, to skryto,...
K nebi o zemi
Co se mi jen změní vjemy, se zpěvy, děním ve škleby. Jednou to či ono své ví, v...
Máj - inspirace Májem K.H.Máchy
Slunce ke spánku se klonilo, v oblacích kouzel a červánků. Byl první máj, večer ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva