Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Šatník slov
Proslov a dar má tvar osnov. Pro báseň pozná se kázeň po odvaze. Běžná mluva ...
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
Proslov a dar má tvar osnov. Pro báseň pozná se kázeň po odvaze. Běžná mluva ...
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Pro mne
Jen tak jemné, tajemné, proměnné v odměně, leká, jak sen k ozvěně. Povznese i z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva