Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co tě rmoutí
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
Akademická
Jaká nicka, řádem lidská, základ získá, snad den zblízka. V pojem tak i poetick...
- Lež -
Vyvstala pravda nahá i snaha práv ta z mála. Soutěž nazvou, jak lhala, jež v tl...
To své proti proudu lodí plouti, co osten hrotí i vodu vzdouti. Co tě nutí To ...
Akademická
Jaká nicka, řádem lidská, základ získá, snad den zblízka. V pojem tak i poetick...
- Lež -
Vyvstala pravda nahá i snaha práv ta z mála. Soutěž nazvou, jak lhala, jež v tl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva