Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zlato není
Jemně jemněji nejjemněji, jen ne ve znění temně temněji nejtemněji. Zjevně lev...
Nejne-obho-spoda-řová-vatel-nější-mi
Ty pozemky lidské, v hloubi duše ryté, i s oddenky v klícce, zdobit může skryté....
Jiskra
Zas a znova, hlas hra slova. Čistá, hravá, rázná smlouvá. Náraz, couvá, jistá,...
Jemně jemněji nejjemněji, jen ne ve znění temně temněji nejtemněji. Zjevně lev...
Nejne-obho-spoda-řová-vatel-nější-mi
Ty pozemky lidské, v hloubi duše ryté, i s oddenky v klícce, zdobit může skryté....
Jiskra
Zas a znova, hlas hra slova. Čistá, hravá, rázná smlouvá. Náraz, couvá, jistá,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva