Oslněn sluncem,
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
žhnoucím, jak prudce.
Více však srdcem,
sepjaté ruce.
Pohledem v prázdno,
přesto tak plným.
I poznal své dno,
jako anonym.
Slunce již v mracích,
srdce dál žhnoucí.
Ten, života mnich,
probdělých nocí.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z výpovědi - básníka
Dále jen tak nenadále atak v hale chmaták v patách ale dbale nátlak v malém jak ...
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Dále jen tak nenadále atak v hale chmaták v patách ale dbale nátlak v malém jak ...
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva