Přála bych si ztratit paměť,
neustále mě tíží velké výčitky,
toť na smutný román námět,
nedají se vypnout žádnými tlačítky.
Proč mě jenom pořád trápí,
když jsem se chtěla s nimi smířit,
ve smutku se má duše utápí,
nechtěla jsem druhým ublížit.
Teď vše se obrací proti mně
a s tím se musím časem vyrovnat,
jednala jsem s každým upřímně,
snad výčitky mě chtějí odrovnat.
Prosím, ať čas to za mě vyřeší,
ať v klidu večer mohu usínat,
ať zase pohoda je v mém přístřeší,
ať nemusím na to špatné už vzpomínat.
neustále mě tíží velké výčitky,
toť na smutný román námět,
nedají se vypnout žádnými tlačítky.
Proč mě jenom pořád trápí,
když jsem se chtěla s nimi smířit,
ve smutku se má duše utápí,
nechtěla jsem druhým ublížit.
Teď vše se obrací proti mně
a s tím se musím časem vyrovnat,
jednala jsem s každým upřímně,
snad výčitky mě chtějí odrovnat.
Prosím, ať čas to za mě vyřeší,
ať v klidu večer mohu usínat,
ať zase pohoda je v mém přístřeší,
ať nemusím na to špatné už vzpomínat.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
VYZNÁNÍ LÁSKY PO 70ti LETECH
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva