Výhonek vyrašil nový,
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Buňky
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
Moc sen noc tou pocit bezmoci nemoc nocí to oko kouklo prostou tmou i ruce na sr...
Ještěže, Jistěže, Přestože
Ještěže Jen lže, avšak nekrade. Ale kdeže, ten je rád, že nemře hladem vleže, a...
Chyť si jej
V přetlak ťukla o mysl, kukla, puklá v úmyslu své dát v leták, ve smyslu jen tak...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva