Výhonek vyrašil nový,
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva