Výhonek vyrašil nový,
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pouto s věčností
Jakou to dohodou, spojení s přírodou? Poutem tu bdělosti, pokorou, smělostí? St...
Napsat se
Horoucí duší zobrazit, ve sdělnosti svého druhu. Sama sebe, do rukou vzít, pro o...
Přelidněné prázdno
Co my vlastně hledáme, v tom mnohohlasém tichu? To něco, co nemáme, sklonem vlas...
Jakou to dohodou, spojení s přírodou? Poutem tu bdělosti, pokorou, smělostí? St...
Napsat se
Horoucí duší zobrazit, ve sdělnosti svého druhu. Sama sebe, do rukou vzít, pro o...
Přelidněné prázdno
Co my vlastně hledáme, v tom mnohohlasém tichu? To něco, co nemáme, sklonem vlas...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva