Výhonek vyrašil nový,
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
z kořinku v zemi pevného.
I oblékl si závoj snový,
ale nic tak ještě zjevného.
A opět rostl, až povstal,
údy rozvinul své a šat.
Stále však, jako by jen spal,
v křoví růže, mu dáno stát.
Pak květy svoje rozvíjí,
oslavou něhy a krásy.
Pozor dej, ty i trn kryjí,
bolesti, víry a spásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Květy dobra
Ze zdravé vykvétají mízy, z životodárného kořene. Byť i odkvetou, však nemizí, v...
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
Ze zdravé vykvétají mízy, z životodárného kořene. Byť i odkvetou, však nemizí, v...
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva