Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá,
nohy už máme od rosy,
a taky mokrá celá záda,
sledovat hvězdy se už nenosí.
Voda v řece stále plyne,
a šumí stromy po lese,
tyhle ty písně nejsou jiné,
ráno je vítr přinese.
Na kraji cesty se tráva klaní,
celá je žlutá, od léta,
a každé stéblo, jako přání,
s větrem k tobě odlétá.
A než se listí taky přidá
k paletě barev podzimu,
cestu popíše bílá křída,
pár slov řazených do rýmů.
PeopleSTAR (0 hodnocení)