Po těžké, dusné noci,
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
My lidé
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Kde to jsem
Dnem veden jen snem v prostém, vězněn po svém větou změn. V něm zřen vjem jeden...
Z osy
Kdo si jak hraje na hloubku, nosí zrak, znaje drobků. Zkouší tlak a je na schod...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva