Po těžké, dusné noci,
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pro cit
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Vlastní tmou a slepotou, zasnít se svou hmotou pout. Zhasni, posviť, jak zdá se...
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva