Po těžké, dusné noci,
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
plné zla, děsivých snů,
v spárech vlastní bezmoci,
ani stopa po krásnu.
Uštknut jak černou vdovou,
hledal si i náhrobek.
Ozdoben samou zlobou,
zbyl z něj jen pouhý zlomek.
Když ráno pak vstal z lože,
jež bojištěm mu bylo,
s úlevou, pane bože,
jak mé srdce zbloudilo.
To mozek se ti čistil,
od nečistot všech temných.
Já osvěžen jsem zjistil,
v pocitech tak úlevných.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva