Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vyšel jsem dřív než hvězda ranní - A. S. Puškin
HLUBOKÉ VODY ZŘÍDKA BOUŘÍ --- A TIŠE ŽIJÍ LIDÉ MOUDŘÍ.
ANIČKA - Jarmila Urbánková
Nejsi, nebyls a nebudeš, vím --- ne, tebe bych nemohla podvádět --- a žádná žena...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
HLUBOKÉ VODY ZŘÍDKA BOUŘÍ --- A TIŠE ŽIJÍ LIDÉ MOUDŘÍ.
ANIČKA - Jarmila Urbánková
Nejsi, nebyls a nebudeš, vím --- ne, tebe bych nemohla podvádět --- a žádná žena...
Z PLAMENE A JASU - M. J. LERMONTOV
Rozešli jsme se, leč i teď nosím tvůj portrét na prsou: ten bledý přízrak lepšíc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva