VŽDY JARO - František Gottlieb
Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)