Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí svit.
Jen ke dnu padá temná hlína,
výš pění se a rozpomíná,
co novým jarem bude žít!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva