VZHŮRU K NEKONEČNU

Člověk přišel i na to, jak vidět i to, co již nevidí. A vynalezl mikroskop a teleskop. Jeho zvědavost je taková, že by chtěl vidět a vědět všechno do největších mikro, makro, mega a giga dálek a sfér.

Mikroskop a teleskop,
to dobrodružné vidění.
Ale i jeden do toho by kop,
jaký to přínos a odkryté dění.

Jak se neviděné obrací,
v obrazy snů i nestvůr.
Okřídlení andělé, také draci,
a vize nočních můr.

Teleskop či tele skop,
zní složenina tato slovní.
I člověk versus lido op,
čím vším to tady voní.

Člověk nemůže vše viděti,
odhalit a poznat.
A potom v trestu kvíleti,
že sám sobě dal mat.

Tak to ale nestojí,
vždyť lidský tvor je zvídavý.
S ničím se nespokojí,
dokud důkaz nemá pravý.

Mikroskop a teleskop,
vždy zajímavé bádání.
A jaký to i hop a skok,
v tom poučení dání.

Avšak jenom odtud potud,
a dál již jenom stěží.
Co určitou překročí kvótu,
stane se otěží.

Vzhůru k dálkám nekonečna,
v mikro i makro směru.
Toť ta lidská touha věčná,
obojího rozměru.