Ležim, kolem mne byly děti,
pláču, naříkám, cítím, že umírám,
zelenou barvu mám pleti,
na své dětsví vzpomínám,
slzy své i teď utírám,
proč si to vybralo můj život,
nic hezkého, co mě potkalo, to nepopírám,
slyším kolem sebe vřískot.
Měl jsem pár týdnů před smrtí,
většina už dávno není mezi námi,
v dnešní době mi pohled na smrt lichotí,
už nikdy nebudete se svými rodinami,
dal bych Vám život místo mého,
kdybych byl bohem a mohl si vybrat,
i když nelituji života svého,
už nadosmrti budu slzy z očí stírat.
Není jednoduché žít s takovou představou,
vzpomínky na přítomnou smrt nevymizí nikdy,
pochopím, mávnete-li nad tím svou rukou,
jsem s Vámi děti a to navždy!
PeopleSTAR (22 hodnocení)