Vzpomínky a tratě

Na žatecké trati,
málo co se vrátí.
Signalisté,výpravčí,
vzpomínky,ty rozbrečí.

Dříve vlaků bylo méně,
jezdilo se každodenně.
Dělníci či školáci,
trampové či vojáci.

Hlavní tratě,lokálky,
žili hlavně za války.
Na Rudě též barikády,
strážní muži,od armády.

Také další hranice,
uzavřené celnice.
Ostnaté to dráty,
mezi těmi státy.

Byla krásná,naše dráha,
osobáky Plzeň - Praha.
Některé již z Domažlic,
brejlovců tu bylo víc.

Přišli nové regíny,
přišli noví žraloci.
Dnes již tyto mašiny,
slouží spíše pomoci.

Na Cheb vlaky EuroCity,
komfort,včetně kvality.
Egrensis a další vlaky,
směr Norimberk, taky.

Vlaky Plzeň - Bezdružice,
dnes už možná,vlaků více.
Přesto mnohá nádraží,
prázdnou mě zaráží.

Na peróně v horku,zimě,
aj v horečkách,kruté rýmě.

Na té trati klatovské,
nádraží je švihovské.
Z Klatov vidím Šumavu,
balzámem je pro hlavu.

Od Planou až po Babiny,
pohled krásný,do krajiny.
Zbývá jedna, naše krása,
Budějovická to trasa.

Od Plzně až k Budějkám,
trať si zkrátka vychutnám.
V Budějkách se dobře pije,
dobře jí, a dobře žije.

Další tratě,již jsou bída,
jiné poměry, jiná třída.