Čekám na vteřinu příští,
jenž v ní musím říci,
co vše vidím z víšky.
Svět, který znám se tříští,
černota mezi námi klíčí.
Je čas aby lidi ku protestu vyšli.
Krev v paži se mi mísí,
když na jazyku mi visí,
to co je v mé mysli.
Každý sám za sebe,
pomluvy hanebné,
srdce mají všichni z kamene, tavené.
Láska až na posledním místě,
facebook jako děcké hřiště,
jen čekám co vymyslí příště.
V prachu krve, potem tvrdě,
akorát tak pošlapat druhé,
protože jsme sami jako uhel.
jenž v ní musím říci,
co vše vidím z víšky.
Svět, který znám se tříští,
černota mezi námi klíčí.
Je čas aby lidi ku protestu vyšli.
Krev v paži se mi mísí,
když na jazyku mi visí,
to co je v mé mysli.
Každý sám za sebe,
pomluvy hanebné,
srdce mají všichni z kamene, tavené.
Láska až na posledním místě,
facebook jako děcké hřiště,
jen čekám co vymyslí příště.
V prachu krve, potem tvrdě,
akorát tak pošlapat druhé,
protože jsme sami jako uhel.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zodpovězeno
Vyprav dno každé své kráčející myšlenky a zjistíš co vše se dá vylepšit a v měří...
V pádu
Data z příští etniky naše zajmi nezničí a v tomhle tom bojišti vše se jasně vylí...
Kooperace
Před sebou drobečky jak si cestu osvětlit a veškeré bolesti potem odešli v potiš...
Vyprav dno každé své kráčející myšlenky a zjistíš co vše se dá vylepšit a v měří...
V pádu
Data z příští etniky naše zajmi nezničí a v tomhle tom bojišti vše se jasně vylí...
Kooperace
Před sebou drobečky jak si cestu osvětlit a veškeré bolesti potem odešli v potiš...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva