Zlaté vlasy, tvář anděla, úsměv co hladí,
přitom dva malé rohy,
pohled co svádí.
Volná k obloze léta
a tam kde peklo s nebem se střetá,
s ďáblem se schází,
usedá mu na klín,
v tu chvíli oči, ohněm se jí barví.
Hladí ho po tváři,
do ucha šeptá,
on nezvládá odolat,
dál na nic se neptá.
Pohlceni plamenem,
jejich hlasy boří stěny,
i skleněný strop padá na zem
a já ptám se kdo z nich je vlastně ďábel ?
PeopleSTAR (0 hodnocení)