V očích skleněná mlha,
na oknech mříže,
vědomě každý sám sobě,
stlouká na hrob si kříže.
Jedna tvář jako druhá,
staví nás podle vzorce,
třídu po třídě trhá,
v našich tvářích proporce.
Není to naše chyba,
dřív byli jsme volní,
než naše těla i mysly,
sevřely okovy.
Nechali umírat naše duše,
mezitím co učili nás žít,
učili nás podřadné práci,
prý aby jsme se měli líp.
na oknech mříže,
vědomě každý sám sobě,
stlouká na hrob si kříže.
Jedna tvář jako druhá,
staví nás podle vzorce,
třídu po třídě trhá,
v našich tvářích proporce.
Není to naše chyba,
dřív byli jsme volní,
než naše těla i mysly,
sevřely okovy.
Nechali umírat naše duše,
mezitím co učili nás žít,
učili nás podřadné práci,
prý aby jsme se měli líp.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
-x Smrt x-
Mezi stíny rozeznávám démony a mezi nimi smrt, po zaostření nic tam není a mě bu...
-x Živá x-
Moji mysl plní lítost, kouř z cigare bílou místnost, myslím na to jak moc nechci...
-x Špína x-
V žaludku rozpouští se pilule, u hlavy mezitím nabitá pistole a s posledním loke...
Mezi stíny rozeznávám démony a mezi nimi smrt, po zaostření nic tam není a mě bu...
-x Živá x-
Moji mysl plní lítost, kouř z cigare bílou místnost, myslím na to jak moc nechci...
-x Špína x-
V žaludku rozpouští se pilule, u hlavy mezitím nabitá pistole a s posledním loke...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva