Říkáš že jsme jako vesmír,
no každý máme jiný směr,
já střežím v očích si všechny hvězdy,
ty odebíráš se do cizích sfér.
Cestou prolitou slzami,
na konci černý kostel,
pro mě končí hrobkou plnou koster,
pro tebe je na konci postel.
Kde chtěl bys mě svlíkat,
do krku kousat,
pro tebe to vše začíná,
já ten příběh však přišla dopsat.
Přišla jsem dokončit proměnu,
a až odbije má poslední hodina,
skončí to co tys začal,
změním se v démona s černýma očima.
V tom pohledu nekonečné temnoty,
všechny ty hvězdy budou se lesknout
a jak střepy z mého rozbitého srdce,
jedním pohledem hlavu ti setnou.
Nakonec vesmír co jsme spolu střežili,
stane se tvojí smrtí
a mě z hrudi spadne řetěz,
co mě celou tu dobu škrtil.
PeopleSTAR (1 hodnocení)