Když ptáš se mě zda u mě máš ještě šanci,
démoni v mé hlavě, vyzívaj mě k tanci.
Vzpomínám na časy, kdy všechno se to dělo,
vzpomínám i na chlad, kterým se mé tělo chvělo.
Když uvrhnuls mě v beznaděj, s úsměvem na rtech zmizel,
nezanechal po sobě nic, strach v mích očích neviděl.
A teď jsi tady zpátky, bez výčitek tu stojíš,
sebevědomá tvář, no zároveň se bojíš.
Už nejsem totiž stejná, jako jsi mě znal,
zatím cos tu nebyl, v sílu změnil se můj žal.
Už nedopadne to stejně, teď podle mě se bude hrát,
tentokrát budeš to ty, kdo kvůli mě nebude moct spát.
Tentokrát slzy z očí, budou stékat tobě,
dám absolutní průchod, veškeré mojí zlobě,
předám ti své jizvy, nechám tě v krvi se topit,
to monstrum cos ve mě vzbudil, už dávno nejde krotit.
V své duši slyším vzlétat vrány
a i když zahojily se mé rány,
nepoddám se ti znova,
nenechám tě zabít nás oba.
PeopleSTAR (0 hodnocení)