Nebe tu má pořád ocelový třpyt. Ještě tu modře kvete len a růžově šípková růže. Ale na střechách už svítí eternit jako suchá, lesklá hadí kůže.
A lidé jsou tu jiní, než kdy byli. I vítr tu už sahá do novějších strun. Hřmí jiné písně, duní nové pily. Jen rybníky dál svítí do noci jak hejna k startu připravených lun.