Libuše jako u vytržení,
vztáhla ruce ke stráním za řekou.
A hledíc na les táhlého vrchu,
mluvila hlasem prorockým:
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo,
třicet honů odtud,
jež řeka Vltava obíhá.
Tam, když přijdete,
najdete člověka vprostřed lesa,
jenž tesá práh domu.
I vystavíte zde hrad,
jenž Prahou nazvete.
A umlkla.
Byla by více mluvila,
náhle však pohasl žár nadšení,
neb věštící duch od ní odstoupil.
vztáhla ruce ke stráním za řekou.
A hledíc na les táhlého vrchu,
mluvila hlasem prorockým:
Město vidím veliké,
jehož sláva hvězd se bude dotýkat.
Tam v lese je místo,
třicet honů odtud,
jež řeka Vltava obíhá.
Tam, když přijdete,
najdete člověka vprostřed lesa,
jenž tesá práh domu.
I vystavíte zde hrad,
jenž Prahou nazvete.
A umlkla.
Byla by více mluvila,
náhle však pohasl žár nadšení,
neb věštící duch od ní odstoupil.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Boží dar
Každý jedinečnou bytostí, zrozen do přírodního řádu. K tomu, obdarován předností...
Její milost
Člověk neví, že zemřel, to na smrti to krásné. Plamínek, jenž dohořel, tak v usm...
Čím čím
Čím víc toho člověk ví, tím víc toho neví, ve svém obzoru. A čím méně toho ví, ...
Každý jedinečnou bytostí, zrozen do přírodního řádu. K tomu, obdarován předností...
Její milost
Člověk neví, že zemřel, to na smrti to krásné. Plamínek, jenž dohořel, tak v usm...
Čím čím
Čím víc toho člověk ví, tím víc toho neví, ve svém obzoru. A čím méně toho ví, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva