Napsat zlehka, co duši tíží,
a odlehčit jí bez obtíží.
Těžkost touhou, by radost byla,
také, jak si ji i vysnila.
Osvěživým ovíván vánkem,
v pocitu ne snad ledajakém.
Pozvedán v proudech, jeho vlnách,
kde jen ve vůni se mění pach.
Proměněn v lehkost jako vzduch,
z něhož tíži té, rozvinul kruh.
Avšak nezbaven těch obtíží,
vždyť psát tak, do oblak se vzhlíží.
A pak vše opět se vrací zpět,
tak či onak i pravdou vyznět.
Vánek slábne, a nebo sílí,
věčným právem pro danou chvíli.
a odlehčit jí bez obtíží.
Těžkost touhou, by radost byla,
také, jak si ji i vysnila.
Osvěživým ovíván vánkem,
v pocitu ne snad ledajakém.
Pozvedán v proudech, jeho vlnách,
kde jen ve vůni se mění pach.
Proměněn v lehkost jako vzduch,
z něhož tíži té, rozvinul kruh.
Avšak nezbaven těch obtíží,
vždyť psát tak, do oblak se vzhlíží.
A pak vše opět se vrací zpět,
tak či onak i pravdou vyznět.
Vánek slábne, a nebo sílí,
věčným právem pro danou chvíli.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva