Napsat zlehka, co duši tíží,
a odlehčit jí bez obtíží.
Těžkost touhou, by radost byla,
také, jak si ji i vysnila.
Osvěživým ovíván vánkem,
v pocitu ne snad ledajakém.
Pozvedán v proudech, jeho vlnách,
kde jen ve vůni se mění pach.
Proměněn v lehkost jako vzduch,
z něhož tíži té, rozvinul kruh.
Avšak nezbaven těch obtíží,
vždyť psát tak, do oblak se vzhlíží.
A pak vše opět se vrací zpět,
tak či onak i pravdou vyznět.
Vánek slábne, a nebo sílí,
věčným právem pro danou chvíli.
PeopleSTAR (0 hodnocení)