Země víže
k sobě poutá
a staví kříže
do svého kouta.
Duše vzlétá
nemá pouta
vírou vzkvétá
její nota.
Létá si
a opět sedá
zlomek krásy
lapit se nedá.
Země víže
k sobě poutá
a vždy ví, že
duši smotá.
Byť se vzpírá
zemí spjata
i její víra
do síta jatá.
Avšak vize
co věčnost hledá
tak psáno v knize
duši předá.
Ta si létá
a opět sedá
i prokletá
lapit se nedá.
k sobě poutá
a staví kříže
do svého kouta.
Duše vzlétá
nemá pouta
vírou vzkvétá
její nota.
Létá si
a opět sedá
zlomek krásy
lapit se nedá.
Země víže
k sobě poutá
a vždy ví, že
duši smotá.
Byť se vzpírá
zemí spjata
i její víra
do síta jatá.
Avšak vize
co věčnost hledá
tak psáno v knize
duši předá.
Ta si létá
a opět sedá
i prokletá
lapit se nedá.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva