Tam, kdesi v dáli za tím vším,
kam již dohlédnout se nedá.
V rozměru svém stále menším,
až pak za obzor si sedá.
Klam a vjem, dojem, s ním i stesk,
vzdalující se vzpomínky.
Jak tak blednou, ztrácejí lesk,
o mnohých jen matné zmínky.
Pohled z vršku současného,
do té hloubi, do daleka.
Z nového všeho, jasného,
co i těší, hřeší, leká.
kam již dohlédnout se nedá.
V rozměru svém stále menším,
až pak za obzor si sedá.
Klam a vjem, dojem, s ním i stesk,
vzdalující se vzpomínky.
Jak tak blednou, ztrácejí lesk,
o mnohých jen matné zmínky.
Pohled z vršku současného,
do té hloubi, do daleka.
Z nového všeho, jasného,
co i těší, hřeší, leká.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dále psát
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva