U křišťálové studánky stojím,
kam laně chodí pít.
Nevím vlastně,, čehos se bojím,
ale v noci slyším vlky výt.
Jsem jako v začarovaném lese,
zavřu oči a vidím víly tancovat,
jen vánek mi dobrou zprávu nese,
pak snad nemusím ničeho litovat.
Ráno, když sluníčko vychází,
i ten les je nějak krásnější,
se mnou se i radost prochází,
já jdu tou cestou nejkratší.
Snad mě už nepoleká nic,
z těch krás se těšit budu,
tak co by si člověk přál víc?
V tom lese zaženu všechnu nudu.
PeopleSTAR (0 hodnocení)