Vše, takovou záhadou,
nač jen člověk pomyslí.
Byť si napíná smysly,
podveden jejich vadou.
I sám sobě přehradou,
regulací průtoku.
Ve hmatu, sluchu, oku,
jakoby vlastní zradou.
Vždyť těch záhad součástí,
bez nadhledu, odstupu.
Kde zanechává stopu,
pomíjivou účastí.
Není dáno rozumět,
jen něco málo poznat.
Za tím málem vždy i stát,
záhady nazvat umět.
nač jen člověk pomyslí.
Byť si napíná smysly,
podveden jejich vadou.
I sám sobě přehradou,
regulací průtoku.
Ve hmatu, sluchu, oku,
jakoby vlastní zradou.
Vždyť těch záhad součástí,
bez nadhledu, odstupu.
Kde zanechává stopu,
pomíjivou účastí.
Není dáno rozumět,
jen něco málo poznat.
Za tím málem vždy i stát,
záhady nazvat umět.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- O ní -
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
A zase o té krásce obrazce, o lásce v hlase i sen v masce. Po té věčné trase, s...
Vše z verše
Dlouhé v ohled, krátké vratké, jměním pějí: Epik v ději, kde viník. Lyrik sní zn...
Pnutí
Nutí až k prasknutí, utíkáš v hráz suti. Uzříš snáz a vzkaž, že unikáš snáz vzd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva