Až přejdu údolím a lesy,
jak po vlnách bych spěl,
mé srdce vzpomene si,
nač život zapomněl.
Zda z protějšího břehu
se možno vrátit zpět,
kde poranil jsi něhu
a nechal zvadnou květ?
Mé slovo ještě znící,
nezmlkni předčasně,
vší láskou milující
vtěl život do básně!
jak po vlnách bych spěl,
mé srdce vzpomene si,
nač život zapomněl.
Zda z protějšího břehu
se možno vrátit zpět,
kde poranil jsi něhu
a nechal zvadnou květ?
Mé slovo ještě znící,
nezmlkni předčasně,
vší láskou milující
vtěl život do básně!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva