Vy strahovské věže,
stále ustupujete dozadu,
ale přec jste plné krásy,
když se večer zvolna hlásí,
sluníčko se schyluje už k západu.
Svatovítské zvučné zvony,
pějou líbeznými tóny,
velkou píseň, svatou píseň večera.
Před očima a obraz drahý,
leží velké moře Prahy,
světla, barev, prostě nádhera.
Léta dlel jsem v cizí zemi,
tesknil jsem však nervy všemi,
ozbrojoval jsem se odvahou,
až zas uzřím jednou v létě,
nejkrásnější pohled v světě,
západ slunce nad Prahou.
PeopleSTAR (1 hodnocení)