Ďáblu jsem zaprodal svoji duši,
nevím, jak se z jeho spárů vymanit,
že ale bude zle, to člověk tuší,
jak to udělat a srdce nezranit.
To ďábel si na mě zuby brousí,
rád by, abych za vše pykal,
nemohu dýchat, stále mě rdousí,
ale nedonutí mě, abych vzlykal.
Jednou mu vyhlásím boj,
já přece musím zvítězit!
Přichystám si dobrou zbroj
a jeho výpadům, musím zamezit.
Věřím, že zase bude dobře,
kdy nebudu se strachem uléhat,
nebojím se i když vší silou se opře,
musím jen a jen, na sebe spoléhat.
A když si člověk věří,
dokáže přímo zázraky!
Život každému jinak měří,
ale snaž se, dostat se nad mraky.
nevím, jak se z jeho spárů vymanit,
že ale bude zle, to člověk tuší,
jak to udělat a srdce nezranit.
To ďábel si na mě zuby brousí,
rád by, abych za vše pykal,
nemohu dýchat, stále mě rdousí,
ale nedonutí mě, abych vzlykal.
Jednou mu vyhlásím boj,
já přece musím zvítězit!
Přichystám si dobrou zbroj
a jeho výpadům, musím zamezit.
Věřím, že zase bude dobře,
kdy nebudu se strachem uléhat,
nebojím se i když vší silou se opře,
musím jen a jen, na sebe spoléhat.
A když si člověk věří,
dokáže přímo zázraky!
Život každému jinak měří,
ale snaž se, dostat se nad mraky.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva