Léta moje, léta mladá,
dávno ztracený jste ráj.
Kvete, ale neuvadá
mládí zelenavý háj.
Smích tam zvoní do svítání.
Kos má zlatou píšťalu.
Dívkán není šestnáct ani.
Nebe jako z křišťálu.
Na paloučku kvítím, vřesem
tančí dívky s krásným snem.
Zdálo se mi, kdysi že jsem
žil v tom ráji blaženém.
dávno ztracený jste ráj.
Kvete, ale neuvadá
mládí zelenavý háj.
Smích tam zvoní do svítání.
Kos má zlatou píšťalu.
Dívkán není šestnáct ani.
Nebe jako z křišťálu.
Na paloučku kvítím, vřesem
tančí dívky s krásným snem.
Zdálo se mi, kdysi že jsem
žil v tom ráji blaženém.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva