Žiju!

Zní to asi takto,
Cítíš ten vánek.
S unavenou hlavou,
chybí ti spánek.

Ty stejné stěny,
to stejné bahno!
Ty stejné stresy
a ve tváři amok!
Anestetika a padáme na bok!
Padáme na dno!
Padáme, čekáme,
kdy nám hodí, to záchranné lano!

Ty vyjebané chvíle,
které nás dokážou položit.
Krvácíme,
i když nejsme pořezaní o nožík.
Žijeme jen tak,
jak nám peněženka dovolí!
Děláme co musíme,
jako otroci, roboti!

Piji třetí kávu,
ani tak ten život nestíhám.
Barvy světa nevnímám.
Povídám si se stěnami,
zůstal jsem tu sedět sám.
Největší smolař v dějinách.
Nalhávám si je mi fajn!

Takže je dost možný,
že máme smůlu!
Nastolte další překážky,
nedáme hlavu dolů!
Každý hrdě plujeme,
na svém molu.
Ukážeme překážkám,
sílu našeho vzdoru!

Snívám,
i když zrovna nespím!
Vlastně jsem nespal,
asi půlku dětství!
Rodina rozbitá,
metu to, jako smetí!
Ale i tak dál sním o tom,
že se všechno zlepší!

Postavím se proti všem,
kteří chtějí zlomit mou víru!
Orgasmus je krásnej,
ale krásnější je, být na dosah vysněného cílu!
Prošel jsem si věcmi,
jiný by si do hlavy vystřelil díru!
Každý další můj nádech,
je pouze důkaz že stále žiju!