Ty krásné chvíle s tebou,
na ty se zapomenout nedá,
tajemství vzal jsem si s sebou,
jenom vánek, můj vzkaz ti předá.
Přivane k tobě vůni růží,
co dřív jsem ti rád nosil,
smutno je a dech se úží,
jen nevím, zda bych o lásku, ještě prosil.
Ten smutek nezná hranic,
ani odehnat se nedá,
už život, netěší mě pranic,
jen strach a lítost se zvedá.
Zůstaneš mou živou vzpomínkou,
navždy zůstaneš v srdci mém,
žes odešla, co bylo záminkou?
Život se stal pro mě, nutným zlem.
Mohou všude vonět květy,
jen já, vůni jejich nevnímám,
vím jak dokáží bolet věty,
jen ve vzpomínkách, tebe objímám.
na ty se zapomenout nedá,
tajemství vzal jsem si s sebou,
jenom vánek, můj vzkaz ti předá.
Přivane k tobě vůni růží,
co dřív jsem ti rád nosil,
smutno je a dech se úží,
jen nevím, zda bych o lásku, ještě prosil.
Ten smutek nezná hranic,
ani odehnat se nedá,
už život, netěší mě pranic,
jen strach a lítost se zvedá.
Zůstaneš mou živou vzpomínkou,
navždy zůstaneš v srdci mém,
žes odešla, co bylo záminkou?
Život se stal pro mě, nutným zlem.
Mohou všude vonět květy,
jen já, vůni jejich nevnímám,
vím jak dokáží bolet věty,
jen ve vzpomínkách, tebe objímám.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva