Stále je proč naříkat,
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Obličej
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
Obličej obyčejně o ničem, sklíčen však v něčem i o věčném. Svlečen tak, odlíčen...
Zimní ptáci
Kosi v zimě na jabloni, zobou z jablek, jako vloni. V nouzi však tu dravec zrád...
Až
Zasnění v tvář zkrásnění, snář znění pro básnění. Zná své zření, zase i všední,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva