Stále je proč naříkat,
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Hostem
Slova do sta, více spousta, staví své znova a postát. Slov jen pár i pravit pro...
V snách
Na chvíli se odpoutat, v tah síly i plod z poupat. Pílí v snách pnout a stoupat...
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
Slova do sta, více spousta, staví své znova a postát. Slov jen pár i pravit pro...
V snách
Na chvíli se odpoutat, v tah síly i plod z poupat. Pílí v snách pnout a stoupat...
Hlas srdce
Srdce mi tak buší, co, že to tuší a duši mou ruší hrou jednodušší? Kdeco bolem z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva