Stále je proč naříkat,
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
i kdyby nebylo nač.
Málem jen, každý příklad,
ty chyby náš věčný pláč.
Co a kdo, že my to jsme,
lapeni v síti pasti?
Pravdou o milost prosme,
znamením vlastní slasti.
Vše snad dáno, jako dar,
byť se směry obrací.
Plaše svůj zkoumáme tvar,
i příď, kde loď se ztrácí.
Stále je nač spoléhat,
na přízeň všeho bytí.
Dále nám přáno hledat,
a sklizeň darů míti.
(čelní a koncový rým v ABAB)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva