Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Černá hodinka
Houpací lenoška usíná, usíná,
v hlavě se večerně stmívá.
Teď snad si vzpomněla matička na syna,
synek se dívá a dívá:
maličká člověčí veško,
což je ti u srdce těžko,
stmívá se slzavě, stmívá.
Někde je cesta, podél ní topoly,
tvrdá a vyzáblá cesta.
Milenko, milenko, až srdce dobolí,
přijdu tam zcepenět z města —
už jenom jako tvář němá,
jak kdo už na nocleh nemá,
neví, kdo, zač ho tak trestá.
Houpací lenoška usíná, usíná,
krev kape z pustého hnízda.
Nemysli, matičko, nemysli na syna,
synek si potichu hvízdá:
z všeho kol trochu už hloupý,
dělá si houpy hou, houpy,
pohřební pochod si hvízdá…
PeopleSTAR (0 hodnocení)