Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Ilustrace
Snad měl černý zrak a černý vous,
hodně se ho báli:
než kdo uďál křížek, už ho kous —
tebe také, králi…?
Chlap čahoun byl a lulku žvýkal,
v přístavištích bloumal rád.
— Ty naše lodi přijdou přece. A on vzlykal.
Byl jen člověk, míval hlad.
Šel k bankám pak, měl v kapsách ruce,
a v ústech lulku vyhaslou.
Měl na hvízdání chuť a bolely jej ruce.
A měl žízeň, žízeň zlou.
Tu u bank stál a ekypáže hřměly,
pod kopyty jiskry.
My s čahounem si rozuměli,
my s čahounem si ruce stiskli…
PeopleSTAR (0 hodnocení)